Datum vydání: listopad 2016
Hlavní téma: Poruchy štítné žlázy u dětí a dospívajících
Články:
- Příběh líného puberťáka Ondry
- Kouzlo endokrinologie
- M. a jeho (nejen) štítná žláza
- Pablo Picasso a jeho „Dvorní dámy“ (Las meninas): Svébytná interpretace podle Velázqueze
- Sedmdesát let s diabetem insipidem
Z minulých čísel
Opožděná puberta
Pohlavní dospívání je fyziologický proces, který vede k dovršení pohlavní a tělesné zralosti a je předpokladem budoucí reprodukční schopnosti.
Hlavním regulátorem pohlavního dospívání je osa hypotalamus-hypofýza-pohlavní žlázy. Spuštění puberty je složitý proces, při kterém hrají roli četné neurotransmitery (GABA, neuropeptid Y, Kiss peptid, endogenní opioidy, prostaglandiny a další), které ovlivňují tvorbu gonadoliberinů a tyto vedou ke zvyšování pulzatilní sekrece gonadotropinů (luteinizační hormon - LH a folikulostimulační hormon - FSH).
Opožděná puberta - kazuistika
Konstituční opoždění růstu a puberty je stav, se kterým se setkáváme často u dětí v rámci vyšetření pro nález opožděné puberty. Jedná se o chlapce, o kterých se dříve říkalo ~ rostli až v učení, nebo rostli až na vojně, což jednoznačně popisuje skutečnost, že častěji a typicky jde o jedince mužského pohlaví. Charakteristické je, že děti jsou celé dětství menší, než bychom očekávali podle výšky jejich rodičů a jejich opoždění v pohlavním vývoji vede i k dalšímu opožďování růstu za vrstevníky v době očekávaného pubertálního růstového výšvihu. Anamnesticky zjistíme často alespoň u jednoho z rodičů údaj o opožděné pubertě (věk menarché u matky, věk pubertálního růstového urychlení u otce).
Centrální diabetes insipidus
Fyziologická regulace obsahu tělesné vody Vodní a elektrolytová rovnováha je regulována sofi stikovaným systémem, který umožňuje maximální výkyvy o 2 %. Regulaci obsahu tělesné vody zajišťují tři základní mechanismy: (1) antidiuretický hormon, (2) pocit žízně (centrum v hypotalamu, osmoreceptory) a (3) ledviny. Fyziologické rozmezí osmolality plazmy je 280-295 mosm/kg. Pokud osmolalita plazmy stoupne vlivem dehydratace, hypotalamické osmoreceptory vyvolají pocit žízně a současně zvýšení sekrece antidiuretického hormonu.
