Molecular Targeted Therapy News 2016/02
Zbývá nám nějaký čas na život beze změny?
Svět se dříve pohyboval v jasně definovaných úsecích, jaro se dalo odlišit od léta, změny, protože bývaly vždy k horšímu, přicházely vždy v létě, kdy byl občan na dovolené a nemohl reagovat.
V onkologii jsme dodržovali nepsaná i psaná dogmata, zachycená v notýscích v kapsách plášťů, cytostatika neměla SPC a byla tak de facto určena k léčbě všech nádorových onemocnění.
Inhibitory cyklin-dependentních kináz 4/6 a karcinom prsu
Markéta Palácová Klinika
komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno
Karcinom prsu je nejčastější malignitou, ročně je diagnostikováno 1,3 milionu nově vzniklých nádorů prsu na celém světě, což je asi 23 % všech malignit. V průběhu let se s přibývajícími novými léky zlepšuje kvalita života pacientek a také délka jejich života, nicméně i nadále je metastatický karcinom prsu inkurabilním onemocněním. V posledních letech máme kromě chemoterapie a hormonální léčby k dispozici tzv. cílenou (biologickou) terapii. V současné době v praxi již využíváme z cílených léků anti-HER2 preparáty a inhibitory mTOR. Navzdory pokrokům v terapii karcinomu prsu dochází u většiny pacientek k rozvoji rezistence na terapii jak cílenou, tak necílenou, což vede k fatálnímu důsledku. Další výzkum se soustředí kromě jiného i na odhalení příčin vzniku rezistence a na překonání rezistence.
Gastrointestinální stromální nádory Aktualizovaný pohled na personalizaci léčby
Ilona Kocáková, Lukáš Fiala, Ivo Kocák
Klinika komplexní onkologické péče MOÚ a LF MU, Brno
Klinika operační onkologie MOÚ, Brno
Gastrointestinální stromální tumory (GIST) způsobovaly vzhledem k jejich raritnosti a četné variabilitě dlouhou dobu diagnostickou i terapeutickou pochybnost. Dnes již s jistotou víme, že chemoterapie i radioterapie se v léčbě inoperabilního onemocnění zcela míjí účinkem. Oproti tomu zavedení cílené léčby inhibitory receptorových tyrozinkináz vede k podstatnému prodloužení přežití pacientů v řádu několika let. Imatinib (Glivec) se používá v léčbě první linie neresekabilního nebo metastatického onemocnění a v adjuvantní terapii po resekci GIST s vysokým rizikem rekurence. Sunitinib (Sutent) je indikován v léčbě druhé linie u pacientů s progresí nebo intolerancí léčby imatinibem. Regorafenib (Stivarga) je schválen pro léčbu třetí linie. Pro prognózu onemocnění je klíčová včasná diagnostika a zahájení adekvátní terapie ve specializovaných onkologických centrech, zásadní je mezioborová spolupráce.
Význam dosažené hloubky remise jako prognostického faktoru na přežití u pacientů s metastatickým renálním karcinomem
Ivo Kocák, Ilona Kocáková Klinika
komplexní onkologické péče MOÚ a LF MU, Brno
Odpověď na léčbu je důležitým cílem v klinických studiích v léčbě generalizovaného onemocnění. Nicméně prognostická užitečnost, vyvozovaná z dosažené nejlepší odpovědi na léčbu metastatického renálního karcinomu (mRCC), zůstává nejasná. Autoři v provedené analýze prokazují prognostický význam dosažené odpovědi v léčbě mRCC bez ohledu na linii léčby či použitou látku cílené terapie.
Alternativní dávkování sunitinibu v režimu 2+1 u pacientky s metastatickým renálním karcinomem
Tomáš Büchler
Onkologická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha
Sunitinib je cíleným lékem ze skupiny tyrozinkinázových inhibitorů. Je registrován pro první linii léčby pacientů s metastatickým renálním karcinomem (mRCC) s dobrou nebo střední prognózou a pro druhou linii léčby mRCC u nemocných bez ohledu na prognostickou skupinu. Standardní dávkování sunitinibu je 50 mg denně perorálně čtyři týdny, poté následuje dvoutýdenní pauza (režim 4+2). Tento protokol s dvoutýdenní pauzou byl zaveden kvůli vysoké toxicitě kontinuálně podávané dávky 50 mg a využíval se v registrační studii sunitinibu i ve studiích dalších.(1,2) U jisté části pacientů je však režim 4+2 spojen s toxicitou, která sice obvykle nepřesahuje stupeň 2, ale protože je dlouhodobá, vede k výraznému negativnímu ovlivnění kvality života nemocných.
