Myelodysplastic Syndrome News 2016/01
Vážení a milí čtenáři
přicházíme s dalším číslem našeho časopisu MDS News a jako obvykle se budeme snažit vás zaujmout několika zajímavými sděleními.
Jako první je téměř pohádkové vyprávění doc. Neuwirtové o nové protinádorové terapii. Rozhodně doporučuji si přečíst, neboť ve velmi kvalitním, ale ne ubíjejícím přehledu se dozvíte historii a strhující současnost protinádorové imunoterapie.
Nová protinádorová imunoterapie
Radana Neuwirtová
I. interní klinika VFN, Praha
V poslední době došlo ke zlomovým poznatkům v protiná- dorové imunitě s dopadem na patofyziologii i jiných oblastí, např. chronického zánětu, autoimunity, GVH nebo fetomaternální tolerance. Tyto čerstvě nabyté vědomosti nám umožní nově chápat protinádorovou imunotoleranci i nastupující imunoterapii. Dnes už máme četné velmi pozitivní zprávy a klinické zkušenosti s novou protinádorovou imunoterapií.
Nové možnosti léčby nemocných s MDS a trombocytopenií
Libor Červinek
Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno a MU
Myelodysplastický syndrom (MDS) představuje heterogenní skupinu klonálních onemocnění kostní dřeně. Onemocnění můžeme defi novat jako postižení kmenových buněk krvetvorby, charakterizované neúčelnou hematopoézou, vedoucí k cytopenii v periferní krvi, a zvýšeným rizikem progrese do akutní myeloidní leukémie. Většina pacientů s MDS má již od stanovení diagnózy různě vyjádřenou ané- mii, ale někteří nemocní mohou mít i postižení granulopoézy či trombopoézy.
Co víme o buněčných mechanismech vedoucích k efektu lenalidomidu u MDS s 5q-
Anna Jonášová
I. interní klinika VFN a 1. LFUK
Lenalidomid je účinnější a méně toxický derivát talidomidu, patří mezi takzvané Imidy, imunomodulační látky (obrázek č. 1). Lenalidomid má již své pevné místo v terapii anemie u nemocných s myelodysplastickým syndromem (MDS) s 5q- aberací (List, et al. NEJM, 2006).(1) U těchto nemocných je v naší republice používán od roku 2007. Analýza nemocných s 5q- léčených lenalidomidem v rámci české MDS skupiny ukázala vysokou účinnost tohoto preparátu.
Léčba nemocných starších 50 let s pokročilými formami myelodysplastického syndromu
– srovnání výsledků léčby hypometylačními látkami s alogenní transplantací krvetvorných buněk.
Jaroslav Čermák, Jacqueline Soukupová, Markéta Marková-Šťastná, Antonín Vítek
Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha
Jako pokročilá forma myelodysplastického syndromu (MDS) jsou označovány stavy s více než 10 % blastů v kostní dřeni, tj. RAEB s > 10 % blastů a RAEB-T dle FAB klasifi kace, či RAEB-2 dle WHO klasifi kace. Při hodnocení podle Mezinárodního prognostického skórovacího systému (IPSS) jde o nemocné se středním-2 či vysokým rizikem. Společnou charakteristikou pro nemocné s pokročilou formou MDS je nepříznivý průběh onemocnění s vysokým procentem zá- važných komplikací, poměrně rychlou leukemizací a krátkou dobou přežití. Alogenní transplantace krvetvorných buněk (SCT) je v současné době, stejně tak jako u ostatních forem MDS, jedinou možností, jak dosáhnout trvalého vyléčení nemocných.
Aktuální možnosti léčby u jednotlivých podtypů MDS
Petra Bělohlávková
IV. interní hematologická klinika LF a FN Hradec Králové
Tato kazuistika dokumentuje skutečnost, že myelodysplastický syndrom (MDS) má různé podtypy a může přecházet z MDS nízkého rizika do MDS vysokého rizika. Velmi často tento varovný signál představuje pokles trombocytů, zvyšování počtu blastů v periferii, nebo prohloubení transfuzní závislosti. V těchto situacích by mělo být provedeno kontrolní vyšetření dřeně.
